Audio-vize: pojem, který v prvním vydání tohoto díla v roce 1990 byl ještě novotvarem, ale různými citacemi, parafrázemi a překlady se propsal do obecného povědomí. Měl značit, že se jedná o svébytný vjem, a v důsledku tedy že studovat filmový zvuk či obraz odděleně, samy o sobě, postrádá smysl. A přece i dnes kdekdo stále odmávne kinematografii jako vizuální umění. Říkáváme "vidět" film, seriál či vysílání, a zanedbáváme změnu vyznění obrazu, danou už samotnou přítomností synchronního zvuku. Anebo se spokojujeme s aditivním schématem: jako by sledování audio-vizuálního představení znamenalo, že dostaneme "obrazovou stopu", k níž je připojena "zvuková stopa" (představa, která neodpovídá skutečnosti v žádném ohledu kromě čistě technologického), a jako by každý vjem pokorně zůstával ve svém koutě. Cílem této knihy je ukázat, jak se ve skutečnosti v audio-vizuálním spojení vjemy vzájemně ovlivňují a přetvářejí. Viděné se změní, když jej i uslyšíme; slyšené se změní, když jej i uvidíme.
Když je vKonstantinopoli obviněn zvraždy a odsouzen k smrti Petr zMichalovic, vracející se zpouti do Jeruzaléma, zasáhne vlivný řád johanitů. Pomocí úplatků dosáhne toho, že císař Michael dovolí, aby zločin přešetřil zástupce českého krále. Sohledem na složitou politickou situaci si totiž nemůže dovolit pohněvat ještě Přemysla. A tak se do Byzance vydává české poselstvo, vněmž samozřejmě nechybí ani Oldřich zChlumu. Císař mu udělí pravomoci vyšetřovat, jenže ve světě postaveném na intrikách a zradě, musí královský prokurátor neustále balancovat na hraně života a smrti…