Armáda 9 - Přezvědné oddíly československé branné moci a obrněné automobily konstrukce Tatra

a najít nejvýhodnější cenu za celou objednávku
Knihu koupíte v 3 e-shopech od 130 Kč

Pokud se vám po kliknutí na tlačítko "Do obchodu" nezobrazí stránka knihy ve vybraném e-shopu, je třeba vypnout AdBlock ve vašem prohlížeči pro naši stránku. Návod na vypnutí je například na adrese https://o.seznam.cz/jak-vypnout-adblock/#1.

Armáda 9 - Přezvědné oddíly československé branné moci a obrněné automobily konstrukce Tatra koupíte na Dobre-knihy.cz
Dobre-knihy.cz
130 Kč
Skladem (odeslání ihned)
a 1 další varianta  
Armáda 9 - Přezvědné oddíly československé branné moci a obrněné automobily konstrukce Tatra koupíte na Dobre-knihy.cz
Dobre-knihy.cz
134 Kč
Skladem (odeslání ihned)

Armáda 9 - Přezvědné oddíly československé branné moci a obrněné automobily konstrukce Tatra koupíte na Knihydobrovsky.cz
Knihydobrovsky.cz
136 Kč
Skladem (odeslání ihned)

Armáda 9 - Přezvědné oddíly československé branné moci a obrněné automobily konstrukce Tatra koupíte na Martinus.cz
Martinus.cz
113 Kč
Není skladem

Krátký popis
Pro zájemce o vojenskou historii a techniku prvorepublikové armády není neznámá koncepce speciálních podvozků automobilky Tatra a jejich využití jako vhodného základu pro obrněná vozidla. Nejdříve vytane na mysli nejznámější typ obrněného automobilu z počátku 30. let dvacátého století OA vz. 30. Ale jaká cesta vedla k výrobě tohoto typu? Na základě jakých potřeb vojenské správy byly formulovány požadavky na obrněné vozidlo? A jaké taktické úkoly měl plnit v rámci československé branné moci? Cílem publikace je přiblížit uvažování vojenských odborníků, kteří stanovili zadání na tento druh výzbroje a seznámit čtenáře s projekty obrněných vozů, které v průběhu dvacátých a třicátých let vznikaly na podvozcích automobilky Tatra. Příběh geneze, formování a vývoje konstrukce obrněných vozidel na šestikolovém podvozku Tatra je neméně zajímavý nežli osudy samotných sériově vyrobených obrněných automobilů OA vz. 30. Před první světovou válkou byly k získávání zpráv o nepříteli vytvářeny přezvědné oddíly jezdectva. Ve své činnosti se opíraly především o přezvědné hlídky, které pracovaly samostatně před vlastním přezvědným oddílem zpravidla do vzdálenosti 15 kilometrů po jeho ose postupu a podél obou hranic přiděleného mu pásma. Úkolem hlídek bylo, díky jejich pohyblivosti, proniknout clonou nepřátelského předvoje, vypátrat postavení hlavních sil nepřítele. Válečné zkušenosti nakonec ukázaly, že přezvědný oddíl získá cenné zprávy většinou jen tehdy, pokud vstoupí s čelními jednotkami nepřítele do boje. Současně se prokázalo, že přezvědné hlídky nemají dostatečnou sílu, aby bez rizika podstoupily bojovou srážku. Proto postupně docházelo k doplňování přezvědných oddílů jednotkami vyzbrojenými kulomety, které již mohly účinně bojovat s nepřítelem, a otevřít si tak cestu k přezvědné činnosti. Tím se staly přezvědné oddíly hlavními činiteli průzkumu na místo přezvědných hlídek a před vlastním přezvědným oddílem postupovaly na kratší vzdálenost pouze zajišťovací hlídky skládající se ze čtyř až pěti jezdců. Použití obrněných automobilů na bojištích první světové války si vynutilo při činnosti přezvědných oddílů zařadit i tuto techniku do jejich sestav. Publikace spojuje vývoj obrněných vozidel s budováním přezvědných oddílů v prvorepublikové československé armádě.
Vývoj ceny
Aktuální Ø cena knihy Armáda 9 - Přezvědné oddíly československé branné moci a obrněné automobily konstrukce Tatra je 128 Kč

Výběr knih autora Radomír Zavadil

Zobrazit všechny knihy autora Radomír Zavadil
Výběr knih vydavatele Jakab

Zobrazit všechny knihy vydavatele Jakab
Naše tipy


Šikmý kostel - Románová kronika ztraceného města, léta 1894-1921
Románová kronika ztraceného města. Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě - také kvůli těžbě uhlí. Dnes už z výstavních budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny. Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující čtvrtstoletí sledovat. Barbora, Julka a Ludwik jsou představiteli tří naprosto odlišných dějových linií, které se však na mnoha místech proplétají a vytvářejí plastický obraz polozapomenutých časů, jejichž drsnost je pro dnešního čtenáře v mnoha ohledech téměř nepředstavitelná. Každý z hrdinů čelí životním výzvám po svém: někdo se jim trpně poddává, jiný se snaží uchopit šance, které mu kvasící doba nabízí. Do všech osudů však opakovaně a nemilosrdně zasahují velké dějiny, které úsilí obyčejného člověka mohou snadno proměnit na prach. Anebo ne. Příběh je vystavěn na skutečných událostech, z nichž mnohé doposud nebyly v české románově tvorbě zpracovány. Vyprávění ubíhá v dramatickém tempu a natolik autenticky, že se děj před očima čtenáře mnohdy mění na film zaznamenávající i to, co donedávna zůstávalo skryto ve třinácté komnatě české historie. Šikmý kostel je absolutním vítězem ankety Kniha roku nadačního fondu Čtení tě mění za rok 2020. * * * „Šikmý kostel vypráví o světě, který zmizel, a my jsme na něj zapomněli. Jezdíme do dalekých zemí poznávat staré civilizace a obdivovat města ztracená v džungli, a nemáme tušení, že jedno zmizelé město se nacházelo na severovýchodě naší země. Karin Lednická nás ve svém poutavém, svižně plynoucím a dramaticky gradujícím románu zve na místa, jejichž pohnutou historii zapadaly vrstvy ubíhajícího času. Ráda jsem autorčino pozvání přijala a nechala se unést vyprávěním o světě, v němž bylo snadnější umřít než žít, o světě plném dolů, uhelného prachu, každodenní dřiny a zoufalství, ale také přátelství, lásky a naděje.“ Alena Mornštajnová, autorka bestsellerů Hana a Tiché roky „Román Šikmý kostel od Karin Lednické mě zasáhl přímo do srdce. Od prvních stránek knihy jsem měla pocit, že cítím vůni louky, stodoly a chalupy, že všechny ty příběhy se dějí lidem, které dávno a blízce znám. Vždy jsem měla ke kraji kolem Ostravy a Karviné silné pouto. Jakoby se tam pod drsným a tvrdým povrchem schovávala spousta něžného citu. Ale po přečtení této románové kroniky dostal můj vztah ještě jiný rozměr. O mnoha dějinných událostech jsem neměla vůbec tušení. Kolik krve bylo prolito během česko­polského konfliktu. Kolik tragických osudů bylo zapomenuto. Ale díky tomuto textu se dostávají znovu na světlo a já věřím, že je to důležité. Že je důležité vědět, kdo byli ti, díky kterým jsme tu dnes my. Že je důležité vážit si každého dne života, jaký dnes můžeme žít. Šikmý kostel je mimořádný, citlivě a chytře napsaný román, který mi tyto zásadní věci připomněl. Krásnou formou. A tak to má v umění být.“ Martha Issová, držitelka Českého lva za roli hornické manželky a vdovy v televizní minisérii Dukla 61 „Téma ‚obyčejného člověka‘ semletého dějinnými událostmi je v současné české literatuře poměrně časté. Jako by právě teď ve společnosti dozrála doba k vypořádávání s často zamlčovanou minulostí. Šikmý kostel v kontextu podobně koncipovaných románů jednoznačně vyčnívá – jednak samotným tématem, jednak bravurní prací s prameny včetně orální historie, ale zejména díky nepochybnému talentu autorky, jež s řemeslnou zdatností propojuje osud jednotlivce s obrazem společnosti.“ Mirka Slámová, literární redaktorka a publicistka „U některých scén se mi písmena před očima zničehonic měnila na film – v téhle knížce čerstvě pokosená tráva doopravdy voní, pot v rozedřené ráně štípe, únava je k nevydržení a uhelný prach dusí. Jedno vím jistě: po přečtení Šikmého kostela se už na Karvinou, Ostravsko a Slezsko nebudu dívat stejně jako dřív. Ten kraj pro mě, rodilou Pražačku, získal dřív naprosto netušenou hloubku, barvu... a především historii. A Šikmý kostel se pro mě jednoznačně stává tím, čemu Anglosasové říkají eye­opener.“ Hana Pernicová, lingvistka, nakladatelská redaktorka a překladatelka „Šikmý kostel je po všech stránkách skvěle napsaný text, v němž se snoubí poetické pasáže se strohými, kde není jediné slovo zbytečné. Formou i obsahem výjimečný rukopis, který dává vzpomenout na dobu, kdy se psaly kompozičně náročné, ale zvládnuté velké romány plné emocí a silných lidských příběhů. (…) Autorka nešetří syrovými scénami, ale neuchyluje se ke zbytečnému naturalismu; je si dobře vědoma, že náznaky jsou často hrůznější než explicitní popis.“ Jiří Popiolek, nakladatelský redaktor, překladatel a publicista „... nejsou to ovšem jen osudy lidí v havířském kraji, na co autorka zaměřuje pozornost. Karin Lednická nastiňuje také historii slezského regionu a pohnuté události, které vypukly těsně po první světové válce. Čtenář s česko­polským konfliktem neobeznámený má nyní díky Šikmému kostelu jedinečnou možnost poznat všechny aspekty krvavé občanské války, na kterou dějepisci bůhvíproč zapomněli. Autorka konflikt popisuje jasně a srozumitelně, aniž by protežovala jednu či druhou stranu.“ Barbora Javorková, knihovnice a publicistka