Antonín Heythum (1901-1954) byl výjimečnou a výraznou osobností výtvarné kultury v meziválečném Československu a později v USA. Významně zasáhl do několika oborů (scénografie, architektura, nábytek, průmyslový design, pracoval jako vysokoškolský pedagog), avšak jeho tvorba byla dosud zpracována zlomkovitě, bez širšího kontextu, izolovaně a s omezením pouze na některé obory. Přípravě knihy předcházelo pečlivé zmapování jeho rozsáhlého mezioborového díla v archívech na českém i americkém území s cílem popsat a zhodnotit jeho přínos pro všechny zmíněné oblasti. Pečlivě je popsána rovněž jeho spolupráce s významnými umělci (Man Ray, Erwin Piscator, Max Ernst, Marcel Duchamp, Frederic Kann atd.) a jeho výstavní aktivity probíhající ve více než šedesáti místech Evropy a USA. Knižní monografie vychází v česko-anglické jazykové mutaci. Publikace obsahuje úplný soupis inscenací Antonína Heythuma, rejstřík a resumé. Text doprovází bohatý obrazový materiál z rodinné pozůstalosti, českých a amerických sbírek (plány, kresby, scénické a kostýmní návrhy, fotografie, rukopisy) a poznámkový aparát.
DVACKADOBRA
Byl nádherný, starší a tajemný.
Věděla jsem, že máme problém, hned jak se naše oči setkaly.
Seznámili jsme se v kavárně můj první den v práci.
Usmál se, já uvnitř roztála... pak ochutnal moji kávu a vyhodil
ji.
Znovu, další den a další.
Tu kávu fakt nesnášel, a přesto se vracel.
Znala jsem jeho hru.
Říkal, že káva ode mě je smrt v hrnku.
Já jemu zas, že je dar ženám od Boha.
A nelhala jsem.
Pak jsme na sebe narazili mimo kavárnu – a tehdy to začalo být
zajímavé.
Už to nebyl uhlazený gentleman s dokonalými způsoby.
Pan Garcia ukázal svou temnější stránku, jeho touhy byly dravé a
nezkrotné.
Zažehl ve mně oheň.
Nemohli jsme si pomoct a bezhlavě se do sebe zamilovali.
Bylo to opojné.
Ale jeho démoni jsou temní, stejně jako ti moji.
Nevím, jestli to zvládneme, a vím, že mám jen dvě možnosti.
Odejít teď a zachránit se.
Nebo zůstat a doufat, že nás zachrání láska.
Volím druhou možnost.