Malíř, sochař, básník a spisovatel, všestranný kolážista Kurt Schwitters (1887-1948) je jedním z nejznámějších zástupců dadaismu, jeho dílo se však nedá ohraničit rámcem jedné epochy či směru. Tento stvořitel specifické dadaistické odnože, jíž dal název "MERZ", zůstával po celou dobu svého tvůrčího života širšímu publiku neznámý, ve svých snahách si byl však jistý, vynikal nebývalou houževnatostí a instinktem: "Vím, že jsem jako faktor ve vývoji umění důležitý a v každé době důležitým zůstanu," napsal sebevědomě v roce 1930; že měl pravdu, se ukazuje znovu a znovu. Bývá považován za jednoho z předchůdců konkretismu, také happeningu nebo intermediálních a multimediálních postupů v umění, stojí na počátku architektonických či environmentálních instalací, lze ho nahlížet i v souvislosti s konceptualismem, objevuje se také srovnání s absurdním divadlem. Jeho dílo literární působí v úzkém sepětí s dílem výtvarným a pohybuje se v širokém žánrovém spektru: od poezie přes drobné prózy, bajky a pohádky, dramatické texty až po teoretické stati a manifesty. Náš výbor se soustřeďuje na Schwittersovu poezii a nabízí i drobný vhled do jeho výtvarného díla. Je s podivem, že tomuto svéráznému autorovi bylo v našem prostředí dosud věnováno tak málo pozornosti: knižní výbor z autorova básnického díla má tento dluh alespoň částečně splatit. Kniha zahrnuje výbor poezie z let 1914-1947.
DVACKADOBRA
Byl nádherný, starší a tajemný.
Věděla jsem, že máme problém, hned jak se naše oči setkaly.
Seznámili jsme se v kavárně můj první den v práci.
Usmál se, já uvnitř roztála... pak ochutnal moji kávu a vyhodil
ji.
Znovu, další den a další.
Tu kávu fakt nesnášel, a přesto se vracel.
Znala jsem jeho hru.
Říkal, že káva ode mě je smrt v hrnku.
Já jemu zas, že je dar ženám od Boha.
A nelhala jsem.
Pak jsme na sebe narazili mimo kavárnu – a tehdy to začalo být
zajímavé.
Už to nebyl uhlazený gentleman s dokonalými způsoby.
Pan Garcia ukázal svou temnější stránku, jeho touhy byly dravé a
nezkrotné.
Zažehl ve mně oheň.
Nemohli jsme si pomoct a bezhlavě se do sebe zamilovali.
Bylo to opojné.
Ale jeho démoni jsou temní, stejně jako ti moji.
Nevím, jestli to zvládneme, a vím, že mám jen dvě možnosti.
Odejít teď a zachránit se.
Nebo zůstat a doufat, že nás zachrání láska.
Volím druhou možnost.