Malá Alenka si žije docela obyčejným životem. Ale jen do chvíle, kdy potká Bílého Králíka s kapesními hodinkami a vestičkou, který naříká, že má zpoždění. Alenka ho sleduje až ke králičí noře, do které za ním hupne. Od toho okamžiku se její život promění v neuvěřitelné dobrodružství. Na své cestě potká ty nejpodivnější a nejúžasnější postavičky, které si kdo umí představit. Brzy zjistí, že v kraji divů není nikdo ani nic obyčejné a už vůbec ne Kloboučník, Zajíc Březňák, Kočka Šklíba, Vévodkyně, Houseňák nebo Paželv.
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.