Kniha volně navazuje na dnes již legendární vydání ABECEDY od
Vítězslava Nezvala a kol. z roku 1926 u Ottova Nakladatelství.
Namísto básníka, typografa, tanečnice a fotografa se tématu nově
ujala sochařka, malířka a básnířka v jedné osobě - ELLEN
JILEMNICKÁ.
Abeceda Ellen Jilemnické je pozoruhodným počinem umělkyně, v jejíž
osobnosti se snoubí několik talentů: výsostná schopnost nakládat s
tvarem, hmotou, obrazem, ale také se slovem. V knize najdeme
jednatřicet písmen doprovázených autorskými kresbami a texty básní
složených ze slov uvozených daným písmenem. Třicátá druhá báseň,
úvodní, sehrává roli vstupní poetické brány: navozuje atmosféru a
ladí naše vnímání. Texty doprovázející litery abecedy jsou psány
asociativně, tak jak měli v oblibě dadaisté a surrealisté. Z
rukopisu zároveň tušíme spontánnost a jistotu, vtip, grotesknost i
ironickou nadsázku.
Ilustrace a rukou psané texty básní jsou navzájem propojené.
Autorka kombinuje kresbu perem s akvarelovými barvami a používá
dobře uleželé, dávno již zažloutlé kladívkové čtvrtky, jejichž
archivní odstín dodává kresbám na autentičnosti a zároveň působí
nadčasově.
"Nemusela jsem ani přemýšlet, slova ke mně přicházela sama, stejné
to bylo s kresbami. Měla jsem na Abecedu rok, zvládla jsem ji za
měsíc. Kdybych to neudělala hned, tak energie vyprchá. Mám to tak
se vším, do čeho se pustím, když sochařím, kreslím nebo píšu. Musím
vnímat jakýsi tah, napojit se na téma, ponořit se do něj a plně se
mu oddat."”