Jak můžete rozvíjet a udržovat důvěrný, láskyplný vztah se svou
dcerou? Jak se jí přiblížit a oslovit její srdce? Možná je už větší
a máte spolu srdečné pouto, ovšem jak si ho udržet během jejího
dospívání a první dospělosti? Chcete pro ni jen to nejlepší: jak
ale tuto svou touhu přetavit v trvalý vztah?
Tahle knížka vám může posloužit jako pramen inspirace co dělat, co
říkat a jak zacházet se svými dcerami, a to v jakémkoli věku.
Máte-li si s dcerou uchovat krásný, stále se prohlubující vztah,
vězte, že potřebuje průběžně zakoušet vaši lásku: a to je důvod,
proč jsme sepsali své podněty.
Někdy musíme změnit způsob, jak o nich smýšlíme, jindy co říkáme
(ale i jak to říkáme!), a občas je třeba změnit i své chování. Pro
některé rodiče to bude znamenat kosmetické úpravy, pro jiné úplnou
revoluci. Pro všechny se však otevírá cesta, jak své dítě milovat
den ode dne víc a lepším způsobem, což je základem hlubokého a
důvěryplného vztahu, jenž má šanci obstát ve zkoušce času, když se
dcera stává ženou.
Jsme rodiči osmi úžasných dětí, z nichž čtyři jsou dcery ve věku 19
až 24 let (psáno v r. 2020, pozn. red.). Prošli jsme si tou cestou
hledání a stále ještě jí procházíme spolu s vámi. Nedělali jsme
vždy všechno správně a snad že jste si všimli, že mluvíme otevřeně
i o svých chybách. O to víc jsme dnes vděční, že si můžeme užívat
blízkých a láskyplných vztahů s našimi dcerami. Ať už se ve svých
vztazích nacházíte kdekoli, naučíte-li se projevovat jim lásku co
nejlepším způsobem, jste na cestě k tomu nejlepšímu vztahu, a o
dnes i v budoucnu. Matt a Lisa Jacobsonovi
Sebastian St. James potřeboval srazit hřebínek, a tak jsem s ním vyběhla. Ale jemu se to líbilo. Než jsem se nadála, už jsem měla šaty vyhrnuté až ke krku. Evidentně se mnou chtěl taky zacvičit. Tahle akce tedy vůbec nedopadla podle mých představ. Oba jsme si odsouhlasili, že se rozejdeme jako dospělí. Pěkně bez závazků. Až na to, že jsem nemohla vystát, že tak snadno odešel. Takže jsem se se svým zklamáním poprala jako rozumná žena. Navštívila jsem jednu z jeho autogramiád a chrstla mu kávu do tváře. Pak jsem sebou praštila o zem, když jsem se snažila utéct jeho ochrance. Než jsem se nadála, vzpamatovávala jsem se v Sebastianově domě. Pak mi nabídl práci, a sice abych mu hlídala kočku a zůstala v jeho paláci. Přála bych si říct, že jsem ho poslala někam. Ale práci jsem potřebovala víc, než jsem si byla ochotná připustit. Takže teď bydlím s nechutně pohledným spolubydlícím, kterého bych chtěla uškrtit a zároveň si ho osedlat. Ale není se čeho bát. Nemá „čas na vztahy“. Kdepak. Jen trucuje, mračí se a poroučí mi. Ovšem to bych nebyla já, kdyby se všechno nezkomplikovalo. Jsem těhotná. Možná se zeptáte, kdo je otec? Trochu vám napovím. To dítě se nejspíš narodí s roztomilými růžky a vidlemi.